Právě zde, ve vile na Koubovce, strávil Kafka se svými médii desetitisíce hodin při duševědných pokusech. Tady se to dělo. V kulaté vstupní hale vítal své návštěvy, aby je pak v družném rozhovoru uvedl do své pracovny. Ve chvílích odpočinku a rozjímání Kafka rád sedával na lavičce v ovocné zahradě za domem. Ještě dnes tu stromy jako němí svědci připomínají tu zlatou éru psychotroniky. Dobu, kdy věhlasný hypnolog a léčitel Břetislav Kafka pomáhal uzdravovat všechny potřebné, a to nejen z blízkého okolí, ale z celého tehdejšího Československa.

Samotná vila je architektonicky zajímavě členitá, připomíná spíše "lázeňský dům" plný harmonie. Tři balkóny a dva velké ochozy, přičemž jeden z nich se nachází na úrovni střechy, napovídají, že Kafka měl rád prostor. Dominantu Červeného Kostelce, kostel svatého Jakuba, zde máte jako na dlani.

Kafkova vila je velkoryse pojatá i uvnitř. Prostorná vstupní hala zaujme hned na první pohled. Zvedněte svůj zrak a pohlédněte na strop. Optimistická malba, šikovně nasvětlená okny z ochozu, navozuje pocit klidu a bezpečí.

Z kulaté vstupní haly (s vnitřním ochozem v 1. patře) pak můžete vstoupit přímo do přízemní obytné části nebo dveřmi ke schodišti vedoucího do patra.

Ke Kafkově vile patří také zahrada a přilehlý ateliér. V ateliéru měl Kafka dostatek prostoru pro veškeré restaurátorské práce, kterými se zabýval. autor: mk