Kopie
knih Břetislava Kafky (především stěžejního díla
Nové základy experimentální psychologie)
si však tu a tam přeci jen cestu ke svým čtenářům našly. Rizika však byla značná...
Tisklo se "jak se dalo"
Abychom si mohli udělat lepší obrázek o tom, jak bylo takové kopírování pracné,
je potřeba si představit, že "tisk" probíhal prostým
opisem na psacím stroji.
Vrstvy tenkého a zároveň poloprůhledného průklepového papíru se prokládaly
kopírákem, který jednostranně barvil, a bylo tedy možné pořídit hned
několik strojových kopií najednou. Aby se dalo v takové knize dobře číst, bylo
vždy zapotřebí podložit daný list bílým papírem, čímž text z průhledného
"průklepáku" lépe vystoupil.
Pokročilejší možností pro samizdatovou tvorbu bylo využití tzv.
cyklostylů
či
ormigů. Kopírování na těchto zařízeních bylo sice pohodlnější, avšak
všechny tyto kopírovací stroje byly
registrované a velmi přísně hlídané
státním aparátem. I proto byl v samizdatové tvorbě nejčastěji používaný
právě přepis na stroji. Ten byl sice velmi pracný, zato o něco bezpečnější,
neboť psací stroj mohl beztrestně vlastnit kdokoliv.
Není třeba připomínat, že výroba každé knižní kopie byla vykoupena
nemalým
lidským úsilím. A nejen to. Každý, kdo se podílel na výrobě či distribuci
těchto ilegálních knih, byl takříkajíc neustále "jednou nohou v kriminále".
Stálo to za to? Bez pochyby!
Psychologie podvědomí
Jednu z knih této samizdatové tvorby nám zapůjčil k nahlédnutí pan
Milan Beran (na fotografii níže).
Právě díky němu vám zde můžeme ukázat skutečně unikátní kus, který je jedním
ze série pouhých 20 vyrobených kopií.
Kde skončily ostatní, již není známo.
Doufejme, že ne v rukou bývalé státní policie. Jedná se o knihu s titulem
Psychologie podvědomí, dnes vydávanou pod názvem
Nové základy experimentální psychologie,
ovšem v jejím posledním originálním vydání. V takové obsahové podobě,
ve které ji zanechal Břetislav Kafka na sklonku svého života.
Dar od pátera Blahníka
Samotný původ této knihy je však neméně zajímavý. Pan Milan Beran ji totiž
obdržel od
pátera Blahníka, který v té době působil na Náchodsku, blízko
rodiště
Břetislava Kafky.
"Páter Blahník se i osobně zúčastnil Kafkových pokusů. Od roku 1943 byl totiž kaplanem v Úpici a v Červeném Kostelci,
kde to dotáhl na děkana. Odtud jej pak StB nachala přeložit a později zavřít," vysvětluje p. Beran a dodává,
že knihu od něj obdržel darem.
Za zmínění stojí jistě i fakt, že pan Beran si podobně jako páter Blahník
"užil" s totalitní zlovůlí své.
Jen ti nejbližší věděli, že páter Blahník byl v roce 1970 (v Brně)
tajně
vysvěcen na biskupa. Mezi hrstku vyvolených nakonec patřil i
pan Beran, který mu občas při obřadech ministroval a kterého také
Blahník přivedl ke studiu teologie. Po letech studií a úspěšném složení
zkoušek (vše samozřejmě v přísném utajení ilegality)
vysvětil Josef Blahník
pana Berana na kněze. Psal se rok 1978 a totalitní režim byl v plné síle.
Stejně jako Josef Blahník se tak nakonec ani Milan Beran nevyhnul pobytu
za mřížemi.
4 roky ve vyšetřovací vazbě
Ve vyšetřovací vazbě strávil Milan Beran dnes jen těžko uvěřitelné
4 dlouhé roky,
aby byl nakonec
propuštěn pro nedostatek důkazů. "Když mi ten estébák tenkrát řekl,
že pokud nebudu mluvit, můžou si mě tam nechat klidně 3 - 4 roky, v duchu jsem se tomu
smál. Myslel jsem si, že to není možný... Bohužel to možný bylo," vypráví dnes o
svém pohnutém osudu pan Beran. Jeho zážitky i to, jak bylo celé obvinění nesmyslně
vykonstruováno tehdejší StB, jsou zaznamenány na stránkách
Ústavu pro studium
totalitních režimů – odkaz zde.
Přednášky Františka Ducháče
Zpět ale k dílu Břetislava Kafky. To nebylo šířeno jen písemnou formou.
Po mistrově smrti se ujal série přednášek pan
František Ducháč, jeho
dlouholetý přítel a účastník celé řady Kafkových pokusů. "Bylo to asi 20 témat,
které měl tehdy skutečně dobře propracované," dodává pan Beran, přímý účastník
těchto sezení. "V místnostech bylo vždy plno, byl o to tenkrát velký zájem."
(pozn.: Na těchto přednáškách byly také pořízeny zvukové nahrávky pana Ducháče,
o které se opírá nedávno vydaná kniha autora Jana Laštovičky -
Cesta ke světlu.)
Jsme upřímně rádi, že ani 20 let totalitní ideologie nedokázalo vymazat z
paměti našeho národa úctu k lidem, jakými byli právě
Břetislav Kafka,
či biskup
Josef Blahník. Zároveň bychom rádi poděkovali
panu Beranovi, že
se s námi podělil o své zkušenosti a vzpomínky na nelehké životní období,
s kterým se dokázal vypořádat s obdivuhodnou silou. Děkujeme.
autor: mk