Hypnóza

Co je hypnóza

Definic pojmu hypnóza je celá řada. Obecně lze říci, že hypnóza je zvláštní psychický stav, ve kterém dochází k navození závislosti hypnotizovaného na hypnologovi. Pro účely vytvoření tohoto výjimečného vztahu se používá mnoho různých metod, přičemž cílem je přivést hypnotizovaného do tzv. hypnotického transu, to jest do stavu, který je provázen zvýšenou sugestibilitou. Zjednodušeně řečeno jde o to, aby

hypnolog

mohl svými tvrzeními (sugescemi) přímo ovlivňovat psychickou realitu hypnotizovaného klienta, a ten ji bezpodmínečně uvěřil a pokládal za pravdivou. Výsledkem pak je například stav, kdy se klient domnívá, že vesele pobíhá po louce a chytá motýly, zatímco se reálně nachází v ordinaci hypnologa - terapeuta při jednom z relaxačních cvičení.

Hypnóza - předpoklady k jejímu navození

Hypnóza není pro každého

. Základním předpokladem je hypnabilita klienta, tedy jeho schopnost se do hypnózy vnořit, poddat se jí. Nejdůležitějšími faktory přímo ovlivňujícími úspěšnost navození stavu hypnózy, průběh hypnózy a její finální výsledek jsou důvěra v hypnologa, jeho přesvědčovací (sugestivní) schopnosti, ale také motivace hypnotizovaného. Pokud by se totiž klient hypnóze vědomě bránil, velmi pravděpodobně k jejímu navození skutečně nedojde.

Úspěšná hypnóza

tedy závisí i na součinnosti klienta.

Není bez zajímavosti, že jedním z faktorů, který může úspěšnost navození hypnózy ovlivnit je mimo jiné také úroveň dosaženého vzdělání hypnotizovaného. To souvisí především se schopností nekriticky uvěřit a přijímat sugesce hypnologa.

Schopnost vnořit se do hypnózy je velmi individuální a lze s úspěchem předem otestovat. Zatímco některé jedince lze hypnotizovat jen s obtížemi nebo vůbec ne (cca 15 % populace), na jiné hypnóza působí velmi silně. Do hlubokého hypnotického transu, který je též označován jako somnambulismus, se však dokáže ponořit jen přibližně 10-20 % populace.

Hloubka hypnózy

Je nasnadě, že čím výraznějšího hypno-terapeutického účinku chceme dosáhnout, tím hlubší hypnotický trans je zapotřebí navodit. Pro měření

hloubky hypnózy

se často používá jednoduchá škála tří stupňů - lehká, střední a hluboká hypnóza.

Břetislav Kafka ve své knize Nové základy experimentální psychologie uvádí o něco jemnější dělení, a to na 5 stupňů hypnotického spánku, přičemž pátým a nejhlubším stupněm hypnózy je katalepsie. Somnambulismus - tedy

hluboká hypnóza

se však dostavuje již ve čtvrtém stupni uvedené škály. V tomto stavu hypnózy dochází k zaniknutí vědomého JÁ a všech pěti smyslů. Hypnóza a její síla se právě zde projevuje v maximální míře a uspaný vysoce hypnabilní subjekt má možnost pracovat s tzv. protonací. Tento Kafkův pojem odpovídá svojí podstatou tzv. kolektivnímu nevědomí, pojmu, který zavedl žák Sigmunda Freuda - C.G. Jung. Kolektivní nevědomí si můžeme představit jako nezměrně rozsáhlou databázi informací, obsahující veškeré poznatky a zkušenosti lidstva. Je to časoprostor, v kterém probíhají současně minulost, přítomnost i budoucnost. Pozemská smrt tak zde nehraje žádnou roli.

Využití hypnózy

Hypnóza je s úspěchem využívána v oblastech, jakými jsou léčení psychických problémů (zvládání úzkostí, depresí, strachu, nespavosti, bolestí hlavy apod.) a nejrůznějších psychosomatických onemocnění (průduškové astma, lupénka, ekzém, žaludeční vředy, zácpy, průjmy, obezita, mentální anorexie, bulimie, kardiovaskulární poruchy, migrény atd.). Hypnóza je také důležitým pomocníkem při zvládání závislostí, ať již se jedná o kouření, alkohol, měkké či tvrdé drogy. V historii byla hypnóza úspěšně využívána rovněž v kriminalistice a mnoha dalších oborech lidské činnosti.

Zajímavým způsobem využíval hypnózu Břetislav Kafka, když prostřednictvím zhypnotizovaného subjektu nahlížel do těl nemocných, aby mohl odhalit příčiny jejich obtíží. Hypnóza tak zde sloužila jako diagnostický nástroj.

Hypnóza skrývá mimořádný potenciál

Možnost pracovat s protonací v hluboké hypnóze však otevírá doslova nečekané možnosti. Jasnovidectví, přenos myšlenek, telekineze, psychokinetické schopnosti, materializace a mnoho dalších jevů z oblasti parapsychologie lze zkoumat právě ve čtvrtém stupni hypnózy, somnambulizmu. Jak ovšem sám Břetislav Kafka uvádí, "k dosažení pozitivních výsledků vědeckých pokusů ze všech oborů parapsychologie je nezbytné najít fenomenálního subjekta s vrozenou schopností s uvedenými jevy pracovat".

Kafka za svoji bezmála čtyřicetiletou praxi zhypnotizoval při své výzkumné činnosti tisíce lidí. Jen jedinci však byli schopni dosáhnout úrovně potřebné pro výzkum parapsychologických jevů, a ty pak Kafka pečlivě trénoval. Jeho nejlepší subjekt Eduard Křeček (viz fotogalerie) býval v době pokusů v hypnotickém stavu 6 - 8 hodin. Kafka jej z hypnózy probouzel jen k jídlu a krátkodobému odpočinku. Po pěti letech soustavné práce se z něj stal fenomenální spolehlivý subjekt, jehož schopnosti se v průběhu dalších let ještě zvyšovaly. Dalším skvělým

subjektem pro hypnózu

byl Václav Vavroušek, kterého Kafka trénoval po celých 18 let, a to při 4 - 6 hodin trvajících experimentech. Jeho stálými subjekty byli také František Libnar a Jan Hanuš z Červeného Kostelce.

Výsledky, kterých Kafka se svými vybranými subjekty v hypnóze dosahoval, působí často až neuvěřitelně, a kdyby jim nebylo přítomno řada svědků, jistě by se později o reálnosti pochybovalo. Své znalosti a zkušenosti si naštěstí Kafka nenechával pro sebe a soustředil je do svých knih Nové základy experimentální psychologie, Kultura rozumu a vůle a Parapsychologie. Z jeho poznatků, které získal díky své nezdolné píli a práci s hypnózou, tak můžeme těžit i dnes.