Právě zde, ve vile na Koubovce, strávil Kafka se svými médii
desetitisíce hodin při duševědných pokusech. Tady se to dělo.
V kulaté vstupní hale vítal své návštěvy, aby je pak v družném rozhovoru uvedl do své pracovny. Ve chvílích odpočinku a rozjímání
Kafka rád sedával na lavičce v ovocné zahradě za domem. Ještě dnes tu stromy jako němí svědci připomínají tu
zlatou éru psychotroniky.
Dobu, kdy věhlasný
hypnolog a léčitel Břetislav Kafka pomáhal uzdravovat všechny potřebné, a to nejen z blízkého okolí, ale z celého tehdejšího Československa.
Samotná vila je architektonicky zajímavě členitá, připomíná spíše "lázeňský dům" plný harmonie.
Tři balkóny a
dva velké ochozy, přičemž jeden z nich se nachází na úrovni střechy, napovídají,
že Kafka měl rád prostor. Dominantu Červeného Kostelce,
kostel svatého Jakuba, zde máte jako na dlani.
Kafkova vila je velkoryse pojatá i uvnitř. Prostorná vstupní hala zaujme hned na první pohled. Zvedněte svůj zrak a
pohlédněte na strop.
Optimistická malba, šikovně nasvětlená okny z ochozu, navozuje pocit klidu a bezpečí.
Z kulaté vstupní haly (s vnitřním ochozem v 1. patře) pak
můžete vstoupit přímo do přízemní obytné části nebo dveřmi ke schodišti vedoucího do patra.
Ke Kafkově vile patří také
zahrada a přilehlý
ateliér. V ateliéru měl Kafka dostatek prostoru pro veškeré restaurátorské práce,
kterými se zabýval.
autor: mk